Školní řád

 

Základní škola Louny, Prokopa Holého 2632, příspěvková organizace

 

ŠKOLNÍ ŘÁD

Č.j.:

425/2017

Vypracoval:

Mgr. Lucie Holubcová, zástupce ředitele školy

Schválil:

Mgr. Radka Dinková, ředitelka školy

Pedagogická rada projednala dne:

1. 9. 2017

Školská rada schválila dne:

31. 8. 2017

Směrnice nabývá platnosti ode dne:

1. 9. 2017

Směrnice nabývá účinnosti ode dne:

1. 9. 2017

Změny a úpravy:

 

 

Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici.



Obsah

  1. Základní ustanovení

  2. Denní provoz školy

  3. Práva žáka

  4. Povinnosti žáka

  5. Práva zákonných zástupců žáka

  6. Povinnosti zákonných zástupců žáka

  7. Zajištění dalších školních akcí

  8. Bezpečnost a ochrana zdraví

 

Příloha č. 1: Pravidla pro hodnocení žáků

 

Základní ustanovení

Školní řád je vypracován na základě §30 zákona 561 ze dne 24. 9. 2004 ve znění pozdějších předpisů (Školský zákon), zákona č. 82/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a mezinárodní smlouvy o právech dítěte.

Zápis do prvního ročníku ZŠ se vztahuje na dítě po dovršení 6 let věku dítěte. O odklad povinné školní docházky žádají zákonní zástupci dítěte písemně ředitele školy, k žádosti doloží kladné doporučení PPP nebo klinického psychologa a registrujícího lékaře (nutno dodat dvě potvrzení).

  1. ZŠ má devět ročníků a člení se na první a druhý stupeň. I. stupeň je tvořen 1. - 5. ročníkem a II. stupeň 6. - 9. ročníkem. Ve třídách mohou být zařazeny děti s přiznaným podpůrným opatřením, pro jejichž práci jsou vypracovány individuální vzdělávací plány podle pokynů MŠMT.

  2. Mimořádně nadaný žák může být se souhlasem rodičů přeřazen do vyššího ročníku bez absolvování ročníku předchozího na základě výsledků komisionálního přezkoušení, vyjádření lékaře a pedagogicko - psychologické poradny.

  3. Jestliže je žák na konci klasifikačního období daného ročníku klasifikován jednou nebo dvěma nedostatečnými, umožní mu ředitel školy vykonat opravnou zkoušku. Má-li více než dvě nedostatečné, opakuje ročník. V jednom dni může žák vykonávat pouze jednu opravnou zkoušku. Nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy, nebo zkoušku nevykoná úspěšně, je hodnocen nedostatečně. Žák může opakovat nejvýše jednu třídu na 1. stupni a jednu třídu na 2. stupni, pokud to není ze zdravotních důvodů. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, na žádost jeho zákonného zástupce a po projednání v pedagogické radě povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

  4. Žák je na konci pololetí klasifikován, pokud z jednohodinového předmětu získá alespoň 2 známky. Z vícehodinového předmětu je hodnocen v případě, že získá minimálně polovinu známek, které hodnotí testy, ústní zkoušení, grafický projev žáka a ostatní důležité složky předmětu, které vypovídají o zvládnutí učiva stanoveného očekávanými výstupy dle ŠVP daného předmětu. O nehodnocení rozhodne učitel daného předmětu na základě doložitelných důkazů.

  5. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení.

  6. Povinná školní docházka trvá devět let a žák ji splní ukončením školního roku, v němž dovrší poslední rok povinné školní docházky. V případě dosažení devíti let školní docházky v nižším než devátém ročníku mohou rodiče požádat ředitele školy o výjimečné povolení desátého ročníku školní docházky. Ředitel může podle § 51 zák. č. 561/04 Sb. povolit další docházku.

  7. Ředitel školy může žáka ze zdravotních a jiných závažných důvodů uvolnit z vyučování některého předmětu na celý školní rok nebo jeho část. Uvolnění může být buď částečné nebo úplné. K uvolnění je třeba doložit potvrzení registrujícího lékaře nebo jiné potvrzení a žádost zákonných zástupců /vyhl. 391/2013, příloha 2/ podle zákona 373/ 2011 Sb.

  8. Při absenci žáka musí jeho zákonní zástupci podle školského zákona do tří kalendářních dnů informovat školu o důvodech jeho nepřítomnosti – osobně, telefonicky či písemně. Po ukončení nepřítomnosti žák předloží do dvou pracovních dní od návratu do školy třídnímu učiteli omluvenku v omluvném listu podepsanou zákonným zástupcem žáka. Pokud tuto lhůtu nedodrží a ani po výzvě učitele omluvenku nepředloží, bude absence posuzována jako neomluvená. Při neomluvené absenci do 10 vyučovacích hodin provede třídní učitel žáka pohovor se zákonnými zástupci žáka po předchozím písemném vyzvání a dle četnosti neomluvených hodin je uloženo žákovi výchovné opatření ve formě napomenutí třídního učitele, důtky třídního učitele nebo důtky ředitele školy, případně je snížen stupeň z chování. Neomluvená absence nad 10 vyučovacích hodin podléhá jednání výchovné komise za přítomnosti zástupce příslušného orgánu sociálně právní ochrany dětí, nad 25 vyučovacích hodin podléhá hlášení Policii ČR jako trestní oznámení. Za 1 neomluvenou hodinu uloží třídní učitel důtku třídního učitele, za 2 neomluvené hodiny uloží ředitel školy důtku ředitele školy. Za 3 a více neomluvených hodin ukládá pedagogická rada sníženou známku z chování dle celkového počtu hodin a dalších okolností, které k neomluvené absenci vedly.

  9. Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci, pochvalu nebo jiné ocenění. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění uložit napomenutí nebo důtku třídního učitele. Ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě uložit důtku ředitele školy. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody uložení výchovného opatření prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka. Třídní učitel zaznamená uložení výchovného opatření do katalogového listu žáka. Při velmi závažném porušení kázně může být žák, jehož přestupek byl projednán pedagogickou radou, klasifikován sníženým stupněm z chování bez předchozího uložení jakékoliv důtky nebo napomenutí. Jednotlivé druhy kázeňského opatření mohou žákovi být uloženy za jedno pololetí pouze jednou.

  10. Škola organizuje na počátku školního roku třídní schůzky se zákonnými zástupci žáků, dále jsou zákonní zástupci informováni o prospěchu a chování prostřednictvím konzultačních hodin. Třídní učitel má právo svolat mimořádnou třídní schůzku k projednání závažné záležitosti týkající se celé třídy. Zákonní zástupci žáků se však mohou kdykoliv obrátit na učitele školy, třídního učitele, zástupce ředitele nebo ředitele školy. V případě vážných záležitostí mohou podat svou stížnost ústně nebo písemně řediteli školy. Při nesouhlasu s klasifikací žáka mají zákonní zástupci možnost do tří dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o přezkoušení.

Denní provoz školy

06,00 hod. - příchod dětí do ŠD

11,50 hod. - začátek 5. vyuč. hodiny

07,40 hod. - odchod ze šaten do tříd

12,35 hod. - konec 5. vyuč. hodiny

07,55 hod. - příprava na vyučování

12,45 hod. - začátek 6. vyuč. hodiny

08,00 hod. - začátek 1. vyuč. hodiny

13,30 hod. - konec 6. vyuč. hodiny

08,45 hod. - konec 1. vyuč. hodiny

13,35 hod. - začátek 7. vyuč. hodiny

08,55 hod. - začátek 2. vyuč. hodiny

14,20 hod. - konec 7. vyuč. hodiny

09,40 hod. - konec 2. vyuč. hodiny

14,25 hod. - začátek 8. vyuč. hodiny

10,00 hod. - začátek 3. vyuč. hodiny

15,10 hod. - konec 8. vyuč. hodiny

10,45 hod. - konec 3. vyuč. hodiny

15,15 hod. - začátek 9. vyuč. hodiny

10,55 hod. - začátek 4. vyuč. hodiny

16,00 hod. – konec 9. vyuč. hodiny

11,40 hod. - konec 4. vyuč. hodiny

17,00 hod. - konec provozu ve ŠD

 

  1. Vyučování začíná v 8,00 hodin, vyučování výjimečně zařazené na dřívější dobu nesmí začínat dříve než   v 7 hodin.

  2. Vyučování končí nejpozději v 16 hodin.

  3. Vyučovací hodina trvá 45 minut.

  4. Přestávky mezi vyučovacími hodinami trvají 10 minut. Po 2. vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 20 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá 50 minut. V případech hodných zvláštního zřetele jsou zkráceny některé desetiminutové přestávky na nejméně 5 minut a přestávku mezi dopoledním a odpoledním vyučováním na nejméně 30 minut. Při zkracování přestávek ředitel školy přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků.

  5. Školní budova je neustále uzamčena, otevírá se pouze po zazvonění na vrátnou školy či jinou osobu uvedenou na zvonku.

  6. Pro dojíždějící žáky je vstup do školní budovy možný od 6. 00 hodin. Žáci mohou dobu do počátku vyučování trávit v prostorách šatny. Zde se chovají klidně a ukázněně, dohled nad nimi má vrátná školy. Pokud neuposlechnou jejích pokynů, mohou být z šatny vykázáni a nadále tam nebudou vpouštěni.

  7. Do 7. 30 má dohled nad žáky v šatně vrátná, současně otevírá na zazvonění příchozím žákům. Od 7. 30 hodin je v šatně přítomen pedagogický dohled. V té době je vchod do školy pro žáky otevřen. Vrátná dohlíží nad osobami vstupujícími do školy.

  8. Každá dospělá osoba, která není zaměstnancem školy, bude do školní budovy vpuštěna pouze po uvedení důvodu příchodu - např. placení obědů, platba v pokladně školy, dohodnutá schůzka s vyučujícím, vyzvednutí dítěte z družiny… Dospělé osoby nesmí vstupovat do prostor školních šaten. /výjimku tvoří doprovod žáků prvního ročníku, který smí vstupovat do šaten do konce října/.

  9. Po skončení vyučování čekají na žáky rodiče z prostorových a bezpečnostních důvodů před budovou školy, nikoliv v šatně, jídelně ani vestibulu školy. Výjimku tvoří pouze rodiče, kteří vyzvedávají dítě ze školní družiny. Ti dojdou pro dítě do družiny, odvedou k šatně a počkají na něj před školou.

  10. Děti z blízkého okolí školy, které nedojíždějí, budou do budovy školy vpuštěny nejdříve v 7. 30 hodin.

  11. V době konání Dne otevřených dveří se každý návštěvník školy ohlásí službě u vchodu do školy. Po budově se potom všichni příchozí pohybují pouze v doprovodu pracovníka školy.

  12. Rozvrh hodin je zapsán v elektronických žákovských knížkách.

  13. Rámcový vzdělávací program školy může pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat, v tomto případě je odlišná doba ukončení vyučování prokazatelně oznámena rodičům.

  14. Žáci vstupují do budovy nejméně 20 minut před začátkem dopoledního vyučování a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dohled.

  15. Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu pobytu ve školní budově včetně polední přestávky. Přehled dohledů je vyvěšen na všech úsecích, kde dohled probíhá.

  16. Po příchodu do budovy školy si žáci odkládají obuv a svršky do vlastní uzamykatelné skříňky v šatně. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího.

  17. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

  18. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit tehdy, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

  19. Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30, škola má podle §23 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona zřizovatelem schválenou výjimku a maximální počet žáků ve třídě je 34 při zachování bezpečnostních a hygienických předpisů.

  20. Při výuce některých předmětů jsou děleny třídy na skupiny, jsou vytvářeny skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovány třídy, počet skupin a počet žáků ve skupině se určí rozvrhem na začátku školního roku, zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu.

  21. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24.

  22. Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku patologických jevů.

  23. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

  24. Škola vede evidenci úrazů žáků, k nimž došlo při činnostech ve škole nebo organizovaných školou mimo budovu školy, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

  25. V období školního vyučování může ředitel ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce.

Práva žáka

  1. Každý žák má právo na vzdělávání a školské služby podle školského zákona 561 /2004 Sb.

  2. Žák má právo být informován o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.

  3. Žák má právo být seznámen se všemi předpisy týkajícími se jeho pobytu a činnosti ve škole.

  4. Každý žák má právo na slušné a ohleduplné zacházení.

  5. Žák má právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jeho vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jeho věku a stupni vývoje.

  6. Žák má volnost pohybu v budově školy v rámci uvědomělé kázně tak, aby neohrožoval bezpečnost svou ani svých spolužáků.

  7. Žák má právo se v případě potřeby obrátit na třídního učitele nebo na kohokoliv z vyučujících, včetně vedení školy a požádat o pohovor nebo vysvětlení nepochopeného učiva.

  8. Žáci mají právo na ochranu před jakoukoliv formou diskriminace a násilí, mají právo na vzdělání a na svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování psychohygienických podmínek.

  9. Žáci mají právo zakládat a zapojit se do činnosti školy prostřednictvím žákovských samosprávných orgánů, volit a být do nich voleni a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat.

  10. Žáci mají právo na poradenskou pomoc školy - mohou využít rady a pomoci výchovného poradce, metodika prevence, případně kontaktu s ním prostřednictvím schránky důvěry umístěné v chodbě před vstupem do jídelního bloku.

  11. Od 7,40 do 8,00 a v době výdeje obědů mají žáci možnost zakoupit mléčné nápoje v automatu ve školní jídelně.

  12. Každý žák má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru. Z důvodu ochrany zdraví lze v individuálním případě omezit projev náboženství či víry, avšak pouze je-li to přiměřené a nezbytné.

Povinnosti žáka

  1. Žáci jsou povinni dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni.

  2. Žáci jsou povinni řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat.

  3. Žáci se řádně a systematicky připravují na vyučování.

  4. Žáci jsou povinni plnit pokyny pedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.

  5. Žáci chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastní se činností organizovaných školou. Účast na vyučování volitelných předmětů je pro přihlášené žáky povinná. Provést změnu volitelného předmětu mohou vždy ke konci pololetí. Zákonní zástupci žáka podají písemnou žádost o přehlášení         do 31. 1.

  6. Žáci přicházejí do školy zpravidla 20 minut před zahájením dopoledního a 10 min. před zahájením odpoledního vyučování a odcházejí do svých učeben podle určení. Dohled v prostoru před školou a v šatnách vykonává vrátná školy. Do odborných učeben, tělocvičen a školního bazénu žáci přecházejí dle pokynů příslušného vyučujícího. Ráno přicházejí žáci do tříd nejdříve po zvonění v 7,40 hod. a nejpozději v 7,55 hod., před zvoněním na přípravu. Pozdější příchod bude posuzován jako pozdní. Zaměstnanec školy vykonávající v té době dohled nahlásí pozdě příchozí žáky třídnímu učiteli, který posoudí důvody pozdního příchodu. Při opakovaných neodůvodněných pozdních příchodech bude žákovi uloženo kázeňské opatření. Během volné hodiny před odpoledním vyučováním pobývají žáci mimo budovu školy, pouze při nepříznivém počasí mohou trávit čas ve školní šatně pod dohledem vrátné školy v případě, že budou dodržovat pravidla slušného a bezpečného chování a dbát pokynů dohledu. Během volné hodiny se žáci nesmějí pohybovat po budově školy, pokud nutně potřebují použít WC, mají možnost pouze v přízemí 1. či 2. stupně. Žáci, jejichž zákonní zástupci vyžadují dohled i během času před odpoledním vyučováním, jsou povinni dostavit se v určenou dobu do školní čítárny.

  7. Žáci nesmějí bez dovolení opouštět budovu školy během přestávek a před ukončením vyučování s výjimkou polední přestávky. Pokud žák potřebuje v době vyučování opustit školu a nemůže to z jakéhokoli důvodu oznámit třídnímu učiteli, oznámí to vyučujícímu následující hodiny nebo vedení školy. V tomto případě může být žák uvolněn ze školy jen na základě písemné žádosti zákonných zástupců, opatřené datem dne uvolnění, hodinou, jménem a příjmením žáka a podpisem zákonných zástupců.

  8. Ve škole platí všeobecný zákaz propagace, výroby, držení, distribuce a užívání návykových a dalších nebezpečných látek, včetně cigaret. Současně je zakázán vstup do školy osobám pod vlivem těchto látek. Nerespektování tohoto zákazu bude klasifikováno jako hrubý přestupek. Porušení zákazu bude projednáváno na pedagogické radě za účelem hodnocení chování žáka. V případě, že se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka. Škola je povinna hlásit odboru sociálně-právní ochrany dětí skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky. Distribuce návykových a psychotropních látek je podle § 187 trestního zákona a OPL podle § 188 trestního zákona je v ČR zakázána a takové jednání je trestným činem nebo proviněním. Škola je povinna v takovém případě tento trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci Policii ČR. V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy nebo v případě přechovávání takové látky oznámí škola věc Policii ČR.

  9. Žák do školy nenosí věci, které nesouvisejí s výukou, zejména věci nebezpečné, zbraně, omamné látky, alkohol a cennosti. Nošení cenných věcí do školy je rizikové chování, které může vést k jejich odcizení. V případě odcizení jakékoliv věci je nutné tuto událost neprodleně oznámit vedení školy, případně bude věc ohlášena Policii ČR.

  10. Žák zachází s učebnicemi, pomůckami, školním nábytkem i dalším školním majetkem šetrně, udržuje v pořádku své místo, třídu i ostatní prostory. Žák odpovídá škole za škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, a způsobenou škodu nahradí (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2920 odst. 1 a 2, § 2921) Pokud žák způsobí škodu na školním majetku úmyslně nebo z nedbalosti, bude po jeho zákonném zástupci vymáhána náhrada škody.

  11. Žák je povinen nosit do školy učebnice a pomůcky podle rozvrhu a pokynů učitele. Před začátkem vyučování si žák připraví na lavici věci potřebné na vyučovací hodinu. Před hodinou TV se převlékne do cvičebního úboru, při práci na pozemku, ve školní kuchyňce, při laboratorních a výtvarných pracích používá vhodný pracovní oděv.

  12. Před hodinou tělesné výchovy vyučující zkontroluje a posoudí, zda oblečení žáků, řetízky, náušnice apod. nemohou být příčinou úrazu. S doplňky, které mohou ohrozit zdraví jeho nebo jeho spolužáků, nesmí žák cvičit.

  13. Ihned po zazvonění na začátku každé vyučovací hodiny zaujme žák své místo ve třídě nebo v pracovně podle zasedacího pořádku. Určená služba na přenášení pomůcek čeká na učitele u kabinetu nebo na dohodnutém místě.

  14. Na začátku a na konci hodiny zdraví žáci učitele povstáním, stejně zdraví všechny dospělé osoby, které vstoupí při vyučování do třídy.

  15. Při konzumaci svačin se chovají žáci ukázněně, dbají na čistotu svou i své třídy. Odpadky odhazují do odpadových košů.

  16. Žák chodí do školy čistě oblečen, celkově upraven. Ve škole používá přezůvky a obuv odkládá do své šatní skříňky. Šatní skříňku žák zabezpečí vlastním visacím zámkem. Ztrátu věcí hlásí neprodleně svému třídnímu učiteli, popř. vedení školy. Za ztrátu věcí z neuzamčené skříňky, věcí zapomenutých v učebnách a jiných prostorách školy škola neručí.

  17. Žák je povinen dbát na kulturu mluveného projevu.

  18. Žák je povinen chránit zdraví své i svých spolužáků.

  19. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou, jsou žáci povinni neprodleně nahlásit vyučujícímu nebo pedagogickému dohledu. Na úrazy hlášené později než ihned v den úrazu nebude brán zřetel, pokud se následně prokazatelně neprokáže, že k úrazu žáka došlo skutečně ve školní budově či při školní akci. Škola zajistí zraněnému žákovi neprodleně první pomoc, následně informuje telefonicky, písemně či osobně zákonné zástupce žáka. Každý úraz je dle vyhlášky č. 64/2005 Sb. zaznamenán do knihy úrazů, která je uložena u zástupce ŘŠ pro výchovu a provoz. Zákonný zástupce má právo požádat školu o odškodnění řádně nahlášeného úrazu. Škola je pro tyto případy odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků pojištěna.

  20. O přestávkách není žákům dovoleno otevírat okna s výjimkou ventilačních oken a manipulovat se žaluziemi či roletami. Před odchodem ze třídy uvede žák své místo do náležitého stavu, po poslední vyučovací hodině zvedne židli. Zjistí-li žák poškození svého místa nebo učebny, ihned to ohlásí svému třídnímu učiteli případně správci odborné učebny. Třídy udržují žáci během vyučování v čistotě.

  21. Při práci na pozemku, v dílnách, laboratořích a tělocvičně je žák povinen se řádně věnovat zadanému úkolu. Pokud se žák na tuto práci převléká do pracovního nebo cvičebního úboru, odkládá hodinky a jiné cennosti na místo určené příslušným vyučujícím, jinak za ztrátu škola neručí.

  22. Do školní jídelny přicházejí žáci za dohledu vyučujícího nebo vychovatele a při čekání na oběd se chovají ukázněně a ohleduplně k ostatním. Ve školní jídelně jsou žáci v tichosti, respektují příkazy dohlížejícího zaměstnance školy. Ze ŠJ odcházejí samostatně do své šatny. Žáci, kteří neodebírají obědy, do školní jídelny nevstupují (s výjimkou zakoupení občerstvení v mléčném automatu). Z důvodu plynulého průběhu stravování je žákům zakázáno používat v prostorách školní jídelny mobilní telefony či hrát elektronické hry.

  23. Pokud má žák ve škole mobilní telefon, může jej používat jen v době přestávky. V době vyučování, při hodině musí být mobilní telefon vypnutý a uložený v tašce. Výjimku je možné dohodnout s vyučujícím. Za ztrátu mobilního telefonu škola žákům neručí. V prostorách školy je zakázáno fotografovat a pořizovat video a audiozáznamy. Porušení tohoto zákazu je posuzováno jako hrubé porušení školního řádu a je za něj ukládáno kázeňské opatření dle závažnosti a dalších okolností. Je zakázáno i hlasitě pouštět hudbu z mobilního telefonu a jiných přehrávačů během přestávek.

  24. Šíření hanlivých a urážlivých výroků o škole a jejích zaměstnancích prostřednictvím internetové sítě je považováno za hrubé porušení školního řádu a bude trestáno výchovným opatřením bez ohledu na to, které koncové technické zařízení k šíření bylo použito a kdy. Rozhodným okamžikem bude ten, kdy se škola o tomto porušení školního řádu dozvěděla a ověřila si ho z vlastního technického zařízení připojeného k internetové síti.

  25. Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo vůči ostatním žákům se považují za zvlášť závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem č. 561/2004 Sb., § 31. Dopustí-li se žák takového jednání, oznámí ředitel školy tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o nezletilého, a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.

  26. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených zákonem č. 561/2004 Sb., § 31 nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy. V případě zvlášť závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem rozhodne ředitel vždy o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.

  27. Všichni se snaží, aby svým chováním přispěli k vytváření příjemné atmosféry celé školy tak, aby vše bylo v souladu s Úmluvou o právech dítěte. Chování všech účastníků vzdělávání vychází ze vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti.

Práva zákonných zástupců žáků

Zákonní zástupci mají právo:

  1. na svobodnou volbu školy pro své dítě

  2. na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte ve škole

  3. na informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

  4. nahlížet do výroční zprávy, pořizovat z ní opisy a výpisy

  5. na vzdělávání dětí v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v §14 školského zákona

  6. u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení

  7. volit a být voleni do školské rady

  8. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost.

  9. na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona

  10. požádat o přezkoumání výsledků hodnocení žáka

  11. požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.

 

Povinnosti zákonných zástupců žáků

  1. Zákonní zástupci žáků mají povinnost zajistit, aby žák docházel řádně do školy.

  2. Zákonní zástupci jsou povinni oznamovat škole údaje důležité pro školní matriku

/ podle §28 odst. 2 a 3 školského zákona/ a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.

 

  1. Zákonní zástupci žáků mají podle školského zákona (§ 22 odst. 3 písm. b) povinnost se na vyzvání ředitele školy osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka. Rodičovská povinnost náleží rodičům i při pobytu dítěte ve škole, mají povinnost se školou spolupracovat a řešit případné problémy, které se v průběhu vzdělávání vyskytnou.

  2. Zákonní zástupci žáků jsou povinni informovat školu o zdravotní způsobilosti žáka ke vzdělávání a o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.

  3. Zákonní zástupci jsou povinni předložit škole lékařské potvrzení o osvobození z tělesné výchovy nejpozději do 3 týdnů od počátku pololetí společně s písemnou žádostí zákonných zástupců na školou stanoveném formuláři. Pokud vznikne nárok na osvobození v průběhu školního roku, učiní tak neprodleně. Na zpětné dodání lékařského potvrzení nebude brán zřetel.

  4. Zákonní zástupci žáků jsou povinni osobně, písemně nebo telefonicky doložit důvod nepřítomnosti žáka nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka a do dvou pracovních dní napsat omluvenku do omluvného listu. Při nepřiměřeně časté či nedostatečně omluvené absenci (důvod nepřítomnosti) má škola právo požadovat potvrzení každé absence od lékaře.

  5. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování pro překážku předem známou, požádají jeho zákonní zástupci písemnou formou o uvolnění z vyučování. Z jedné jednotlivé hodiny uvolňuje žáka vyučující dané hodiny, z více hodin až do výše jednoho dne třídní učitel, na delší dobu ředitel školy.

 

Zajištění dalších školních akcí

 

  1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy – pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je způsobilý k právním úkonům.

 

  1. Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce, a to podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáka.

 

  1. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáka připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit, s ohledem na náročnost zajišťování bezpečnosti a ochranu zdraví žáků, ředitel školy. Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná vedení školy s pedagogem, který akci organizuje, zejména s ohledem na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Akce se považuje za schválenou uvedením v týdenním plánu prací školy, kde budou uvedena i jména doprovázejících osob.

 

  1. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog či zaměstnanec školy bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog či zaměstnanec školy nejméně 2 dny předem zákonnému zástupci žáka, a to zápisem do žákovské knížky nebo jinou písemnou informací.



  1. Při přecházení žáků z místa vyučování na akce konané mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel či zaměstnanec školy žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kurzy, školy v přírodě, ozdravné pobyty platí bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.



  1. Při pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní směrnice školy /Zvláštní pravidla při některých činnostech/, zahrnující m.j. i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků pro:

a/ školy v přírodě

b/ lyžařské výcvikové kurzy

c/ zahraniční výjezdy

d/ školní výlety

 

  1. Za dodržování předpisů BOZ odpovídá vedoucí akce, který byl určen ředitelem školy.



  1. Součástí výuky je také výuka plavání a lyžařský výcvik. Základní plavecká výuka se uskutečňuje v rozsahu nejméně 40 vyučovacích hodin celkem během prvního stupně.



  1. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity, jako bruslení, ozdravné pobyty, sportovní soustředění apod. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž zákonní zástupci o tom dodají škole písemné lékařské potvrzení ne starší jednoho roku.



  1. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka, včetně klasifikace na vysvědčení.

  2. Při zapojení školy a vyslání žáků do soutěží zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví

    po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží vysílající škola. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor soutěže.

  3. U sportovních, uměleckých a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se nedohodne se zákonným zástupcem žáka

 

Bezpečnost a ochrana zdraví

  1. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob.

  2. Žákům není dovoleno v době mimo vyučování zdržovat se v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dohled způsobilou osobou.

  3. Pokud se žákovi stane úraz, je povinen jej nahlásit neprodleně v den úrazu dohlížející osobě, případně vedení školy.

  4. Žák nesmí ve škole manipulovat s elektrickými přístroji.

  5. Při výuce v tělocvičně, na pozemcích, v bazénu, v laboratoři a v odborných učebnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny dané řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provádějí prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede vyučující záznam do třídní knihy. Poučení BOZ a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu.

  6. Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dohlížejícím zaměstnancem školy zajištěna kontrola přicházejících osob. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovaně po budově.

  7. Po poslední vyučovací hodině dopoledního a odpoledního vyučování předává osobně vyučující žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny, vychovatelkám školní družiny.

  8. Šatny jsou během dopoledního vyučování uzamčeny, klíče od šaten mají pedagogové a provozní zaměstnanci.

  9. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení patologickým jevům, poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

  10. Škola má povinnost žáka, který projevuje známky akutního onemocnění (vysoká horečka, zvracení, průjem), oddělit od ostatních žáků a zajistit pro něj dohled zletilé osoby do doby, než je předán zákonným zástupcům.

  11. Všichni pracovníci jsou povinni dodržovat bezpečnostní předpisy /dle metodiky BOZP a BOZ/a požární předpisy.

V případě zranění je povinen každý zaměstnanec poskytnout první pomoc /dle potřeby i ve spolupráci se školním zdravotníkem/ a přivolat lékařskou pomoc. V případě úrazu žáka nebo náhlého zhoršení zdravotního stavu žáka je neprodleně informován zákonný zástupce žáka. Každý úraz je nutné oznámit zástupkyni ředitele školy pro výchovu a provoz, která jej zapíše do knihy úrazů. Nemocný nebo poraněný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření nebo ošetření jen v doprovodu dospělé osoby.

 

Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí v době dané rozvrhem vyučovacích hodin uvolňovat žáky bez dozoru dospělé osoby k činnostem mimo budovu školy, nesmí je samotné posílat k lékaři apod.                Škola odpovídá za žáky v době dané rozvrhem výuky žáka, včetně nepovinných předmětů, kroužků a přestávek.

 

Všichni zaměstnanci školy věnují náležitou pozornost výchově ke zdravému životnímu stylu a podporují preventivní aktivity v mimoškolní výchově. Pečlivě sledují případné projevy zneužívání návykových látek a ostatní sociálně patologické jevy (hráčství, šikanování, vandalismus, kriminalita, xenofobie, rasismus) a navrhují cílená opatření. V této oblasti spolupracují s metodikem prevence a s výchovnými poradci.

 

Nad žáky je zajištěn dohled zaměstnanci školy následovně:

šatny do 7. 30 + před odpoledním vyučováním

vrátná školy

šatny 7. 40 - 8. 00

vrátná školy + pedagogický dohled

od 7. 40 + všechny přestávky během vyučování – chodby 1. i 2. stupně

pedagogický dohled

čítárna

pedagogický dohled

školní jídelna

pedagogický dohled

 

Závěrečná ustanovení

  1. Podle § 30 školského zákona č. 561/2004 Sb. zveřejňuje ředitel školy tento řád následujícím způsobem: vyvěšením v učebnách školy a ve sborovně školy. Školní řád bude zveřejněn i na webových stránkách školy.

  2. Zaměstnanci školy s tímto řádem byli seznámeni na provozní poradě dne 1. 9. 2017

  3. Žáci školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli. Seznámení je zaznamenáno v třídních knihách.

  4. Zákonní zástupci žáků byli informováni o vydání řádu školy prostřednictvím informovaného souhlasu, řád je pro ně zpřístupněn na webových stránkách školy a ve vrátnici školy.

 

Příloha č. 1: Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Obecná ustanovení

Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici.

Směrnice je součástí školního řádu školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona. Směrnice je umístěna na webových stránkách školy a na přístupném místě ve škole podle § 30 školského zákona, prokazatelným způsobem s ním byli seznámeni zaměstnanci, žáci školy a byli informováni o jeho vydání a obsahu zákonní zástupci nezletilých žáků.

OBSAH

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení

III. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách,

IV. Způsob získávání podkladů pro hodnocení, zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

V. Pravidla chování žáků

VI. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků,

1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků, byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka.

2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

6. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval.

7. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

8. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

9. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

Základní vzdělávání

1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.

2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele,

b) důtku třídního učitele,

c) důtku ředitele školy.

4. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

5. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

6. Udělení pochvaly a jiného ocenění ředitele školy a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

7. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

8. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odstavce 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

9. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

10. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

11. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

12. Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů, plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou.

Pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.

2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.          3. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:

- co se mu daří

- co mu ještě nejde, jaké má rezervy

- jak bude pokračovat dál

5. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

      7. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti:

- zodpovědnost - motivace k učení - sebedůvěra - vztahy v třídním kolektivu.

8. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení

1. Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 - velmi dobré,

b) 2 - uspokojivé,

c) 3 - neuspokojivé.

Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti vnitřnímu řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a) 1 - výborný,

b) 2 - chvalitebný,

c) 3 - dobrý,

d) 4 - dostatečný,

e) 5 - nedostatečný.

 

3. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

4. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3.

5. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl (a) s vyznamenáním,

b) prospěl (a),

c) neprospěl (a)

d) nehodnocen (a).

6. Žák je hodnocen stupněm

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2 vyhlášky,

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

7. Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon.

8. Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2. Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií

2.1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

2.2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

2.3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

2.4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

2.5. Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

2.6. Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení

Prospěch

 

Ovládnutí učiva

 

1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný

neovládá

 

 

Myšlení

 

1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou

5 - nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

 

 

Vyjadřování

 

1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný

nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně

 

 

Celková aplikace vědomostí

 

1 – výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

 

 

Aktivita, zájem o učení

 

1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

 

Chování

 

1 – velmi dobré

Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 - uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 - neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.



2.7. Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

3. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.

2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl.

3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.

4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

5. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení.

6. Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

III. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR

1. Od 1. září 2017 vešlo v účinnost novelizované ustanovení § 38 odst. 3 školského zákona, kdy se povinnost být zároveň žákem školy v ČR mění na možnost.

Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky (§ 38 odst. 1 písm. a) školského zákona), ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky (§ 38 odst. 1 písm. b) školského zákona), v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol (§ 38 odst. 1 písm. d) školského zákona) nebo formou individuální výuky v zahraničí (§ 38 odst. 2 školského zákona) může být od 1. září 2017 na základě rozhodnutí zákonného zástupce zároveň žákem spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice do rejstříku škol a školských zařízení, kterou zvolil zákonný zástupce žáka (dále jen „kmenová škola“).

Pokud zákonný zástupce žáka, který plní povinnou školní docházku v zahraničí, nezvolí pro své dítě kmenovou školu, dokládá plnění povinné školní docházky přímo ministerstvu, a to způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu (novelizovaná vyhláška č. 48/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Záleží na rozhodnutí zákonných zástupců žáka, zda budou nebo nebudou přihlašovat své dítě v době plnění povinné školní docházky do kmenové školy v ČR.

2. V případě, že žák již povinnou školní docházku v ČR započal, před odjezdem do zahraničí je zákonný zástupce žáka povinen oznámit řediteli kmenové školy předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky v zahraničí, způsob plnění povinné školní docházky, adresu místa pobytu žáka a popřípadě i adresu příslušné školy v zahraničí. Zákonný zástupce žáka je povinen přihlásit žáka do zahraniční školy nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu. Zákonný zástupce pak dokládá plnění povinné školní docházky kmenové škole.

V případě, že se rodič rozhodne dítě ze školy odhlásit, je povinen oznamovat další plnění povinné školní docházky ministerstvu.

Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraničí a je žákem kmenové školy v ČR, může na žádost zákonného zástupce konat zkoušky z vybraných předmětů, a tím způsobem získat stupeň základního vzdělání v ČR.

Pokud žák zkoušky koná, pak se konají z těchto předmětů:

a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (dále jen „RVP ZV“),

b) ve 4. a 5. ročníku ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného RVP ZV,

c) v 6. - 9. ročníku ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a Zeměpis, stanovených RVP ZV.

3. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí a koná zkoušky, pak je koná z každého předmětu uvedeného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy s výjimkou předmětů volitelných.

Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy hodnocení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o komisionální přezkoušení.

Pokračuje-li žák, který konal zkoušky, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

Plnění povinné školní docházky žákem doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy předložením hodnocení žáka ze školy mimo území České republiky, nebo dokladu, který prokazuje školní docházku, a to za období nejvýše dvou školních roků, včetně překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

Nekoná-li žák zkoušky, a tedy nezíská vysvědčení o úspěšném ukončení 9. ročníku základního vzdělávání, které je opatřeno doložkou o získání stupně základního vzdělání, je tento žák považován za žáka, který nezískal základní vzdělání v ČR.

Výše uvedené platí i v případě, že žák má kromě občanství ČR i občanství jiného státu (dvojí občanství).

 

Odlišnosti pro komisionální přezkoušení na základní škole a pro opravné zkoušky

1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel zkoušející školy, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením, nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

8. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.

IV. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek, kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími.

4. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

5. Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek.

6. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

7. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.

8. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.

9. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.

10. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

11. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

12. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

13. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu.

14. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů

15. Klasifikace chování

a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád).

b) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje, nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova, nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

V. Pravidla chování žáků

1. Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbá pokynů pedagogických pracovníků, dodržuje školní řád, řády odborných učeben. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani jiných osob.

2. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastní se činností organizovaných školou. Účast na vyučování nepovinných předmětů a docházka do zájmových kroužků, do školní družiny je pro přihlášené žáky povinná. Odhlásit se může vždy ke konci pololetí.

3. Žák chodí do školy vhodně a čistě upraven a oblečen.

4. Žák zachází s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržuje své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání školní i soukromý majetek před poškozením; nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů.

5. Před ukončením vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouštějí školní budovu bez vědomí vyučujících. V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem.

6. Žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků; žákům jsou zakázány všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití alkoholických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých látek).

7. Pokud se žák nemůže zúčastnit výuky, jeho nepřítomnost omlouvají rodiče do 3 kalendářních dnů písemně nebo telefonicky a po návratu do školy písemně do 2 pracovních dnů na omluvném listu v žákovské knížce. Informaci o uvolnění z předem známých důvodů podávají rodiče písemně třídnímu učiteli. Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze se souhlasem učitele hodiny (max. na jednu hodinu) nebo se souhlasem třídního učitele (na více hodin) na základě písemné žádosti rodičů. Škola v odůvodněných případech může po rodičích žáka požadovat, aby omluvenka žákovy absence byla doložena lékařským potvrzením.

8. Žák se řádně a systematicky připravuje na vyučování.

9. Žák má právo na ochranu před jakoukoli formou diskriminace a násilí, má právo vzdělání a na svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek, má právo být seznámen se všemi předpisy se vztahem k jeho pobytu a činnosti ve škole. Každý úraz nebo vznik škody, ke kterému došlo v souvislosti s činností školy, hlásí bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy.

10. Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob. Cenné předměty, včetně šperků a mobilních telefonů po dobu pobytu ve škole neodkládají, pouze pokud k tomu mají vyčleněná místa k tomu určená, to jest osobní uzamykatelné skříňky, případně na pokyn vyučujících, kteří je po stanovenou dobu přeberou do úschovy a zajistí jejich bezpečnost.

VI. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.

3. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv.

6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

7. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

8. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

Hodnocení nadaných dětí, žáků a studentů

1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

Hodnocení individuálně vzdělávaného žáka

Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.



V Lounech dne 1. 9. 2017

Mgr. Radka Dinková

ředitelka školy