11. listopadu má svátek Martin a k tomuto jménu se pojí jedna krásná legenda, spousta pranostik a jiných zajímavostí.
I my jsme si tento den připomněli, legendu si přečetli, plnili pracovní listy a nakonec v našich vesmírných týmech společně napsali básně. Moc se nám povedly, tak se můžete pěkně usadit....zakusovat (třeba) svatomartinské rohlíčky.....a pěkně si počíst :-)
Rakeťáci
Tento bílý koníček, běhá hodně koleček.
Sedí na něm Martínek, přivezl ho tatínek.
Žebrák se ho ptá, jestli mu almužnu dá.
Martínek říká: Ne ne ne, dám ti půlku košile.
Žebrák říká: Tak už mi dal košili, teď už můžu do zimy.
Koníček už utíká, protože se ho zima dotýká.
Super hvězdy
Svatý Martin na bílém koni, přijížděl sem i loni.
Zima celá mrazivá, legenda je pravdivá.
O svatého Martina, zima už nám přibývá.
11.11. husu peče každý 11.
Jednoho mrazivého večera, po cestě do svého tábora,
cestou potkal žebráka, zmrzlého jako eskymáka.
Pečou se i cukroví, s ořechovou náplní.
Vesmírní robůtci
Jak legenda praví, tento den je svatý.
Pranostika Svatého Martina, kouří se nám z komína.
Na každého človíčka, čeká doma husička.
Každý žebrák praví, že mráz nebývá tmavý.
Marťánci
11.listopadu lidé husu jedí, sníh a zima už sem letí.
Mráz sem jede, však bílý kůň jí za ním vede.
Poustevníci bohu věří, dobroty jen konají,
cukroví už brzy snědí, ani se tím netají.
Pranostiky, básničky se líbily,
mobily však tehdy ještě nebyly 🙂














