Sedmé třídy vyrazily na adaptační pobyt do Lubence a hned první den bylo jasné, že to nebude jen tak obyčejný výlet. Batohy sice obsahovaly svačiny, lahve s pitím, ale to nejdůležitější si žáci vlezli v sobě: dobrou náladu, zvědavost a možná i trošku obav, co je vlastně čeká. A čekalo toho dost!
Krásná lubenecká příroda nás přivítala s otevřenou náručí (a sem tam i s větví, o kterou šlo zakopnout). Místo klasického sezení v lavicích se žáci pustili do aktivit zaměřených na týmovou spolupráci a komunikaci. A že to někdy byla pořádná výzva! Zjistili totiž, že domluvit se na společném řešení je někdy složitější než malá násobilka.
Probíhaly hry, při kterých bylo třeba naslouchat ostatním, spolupracovat, a hlavně si věřit.
Užili jsme si spoustu legrace a především pocitu, že jsme zase o kousek víc parta.
